Včelí jed

Původ jedu

Včelstvo celé jaro a léto shromažďuje zásoby, aby přežilo zimu. Tyto zásoby jsou ale lákadlem pro mnoho dalších živočichů. Včely si proto během evoluce vyvinuly způsob jejich obrany.

Kladélko vajíček postupně získalo funkci žihadla. K němu přibyla jedová žláza s váčkem. Ten je nejvíce plný u dvou- až třítýdenních dělnic - obsahuje 0,26 mg jedu. V případě ohrožení včela bodne žihadlo do útočníka. Díky zpětným háčkům v něm zůstane - vytrhne se i s jedovým váčkem. Přitom šíří poplašný feromon, který láká k bodnutí další včely - obranný efekt je výraznější. Včela bez vytrženého žihadla sice většinou odletí, ale zakrátko umírá.

Složení včelího jedu

Složení včelího jedu způsobí v místě vpichu popraskání buněčných membrán a vyvolává zánětlivý proces (místo zarudne, oteče a hřeje).Žihadlo co nejrychleji seškrábneme (vyndání vytažením dvěma prsty způsobí vstříknutí zbytku jedu z váčku do rány). Je-li otok velký jako plocha dvou dlaní, nejedná se o alergickou reakci. Bolest lze snížit chlazením; přiložením rozkrojené cibule; potřením octem, medem či Fenistilem ... "Osvědčených" návodů kolují tisíce. 
Bolestivost bodnutí se velmi liší - nejen člověk od člověka, ale také záleží na včele a místě vpichu.

Přesáhne-li otok přes dva klouby, je reakce považována za alergickou. Tlumí se léky ze skupiny antihistaminik (Fenistil, Zyrtec, Dithiaden). Těžká alergická reakce se velmi rychle rozvíjí dechovými a oběhovými potížemi (sípání, dušnost, pokles tlaku, bolest hlavy, mdloba, zvracení) a může skončit až smrtí. První pomoc spočívá v nitrožilním podání adrenalinu. Alergici mívají u sebe Epipen (injekční dávkovač) pro okamžité použití. V každém případě je potřeba ihned volat záchrannou službu (linka 155).